J. Plachý: Nejobtížnější jsou štěnice, chrání je jejich způsob života

Jan Plachý, nestor oboru dezinfekce, dezinsekce a deratizace v Česku a zakladatel distribuční společnosti DDD Servis, který letos oslavil 80. let, v rozhovoru komentuje výsledky národního průzkumu Czech Pest Index. Mluví například o pokutách za deratizace v kanálech, příčinách odolnosti štěnic, nejčastějších chybách při zákrocích nebo o přeceňování rezistence.
 

Nedávno jsme dokončili národní průzkum Czech Pest Index. Mimo jiné z něj vyplynulo, že naprostá většina lidí v oboru DDD pracuje přes deset let, respektive spíš desítky let. Čím to je, že je v tomto odvětví tak nízká fluktuace?

Dost to souvisí s budováním firmy. Většina lidí v DDD jsou živnostníci, a když už se jim podaří na poměrně dost konkurenčním trhu něco vybudovat, je škoda ukončit činnost a celé to pohřbít. To platí zvlášť u těch, kteří mají děti-následovníky. I kvůli nim se pak snaží podnikání držet. V DDD se přitom podnikání přesouvá na děti hodně často. 

Z výsledků vyplývá, že 44 procent dédéďáků pracuje samostatně a dalších 42 procent ve firmičkách do pěti lidí. Tato čísla tě tedy asi nepřekvapila. 

Spíš mě překvapilo, že je relativně dost větších firem. Desetina respondentů uvedla, že pracují ve společnosti s 16 až 30 zaměstnanci. Pořád ale platí, že nejčastější je model jednomužné nebo dvoumužné firmy. Spousta lidí také provádí DDD jako vedlejší nebo přidruženou činnost k jiné, například k uklízecím pracím, vyklízení nemovitostí apod.

V otázce, na jaké typy zákazníků a jaké sektory se výkonné DDD firmy zaměřují, dominovaly domácnosti, potravinářství, průmysl, ubytovací služby a zemědělství. Mezi ně se s 41 procenty respondentů, meziročně o osm procentních bodů víc, zařadila oblast kanalizací. Přitom deratizace v kanalizacích je v poslední době kvůli kontrolám a uděleným pokutám dost třaskavé téma. Jak si zvýšení procenta vysvětluješ? Může to být například tím, že jde často o velké zakázky plošných deratizací v obcích?

Myslím si, že je to tím, že se o tomhle tématu teď víc mluví a víc se na něj zaměřuje pozornost. Zvlášť když přišly první sankce od dozorových orgánů. Plošné deratizace v kanalizacích se dělaly i v minulosti a to možná ještě častěji. Dřív se o tom ale tolik nemluvilo. Nikdo nekomentoval, že by se to provádělo špatně. Teď se ale rozvířila velká debata o tom, že v etiketě rodenticidu musí být uvedeno, že je určený do kanalizací, a také se dohlíží na to, jak se mají správně upevňovat do kanálů. Dřív to tam nebývalo, takové věci se vůbec neřešily. S příchodem evropských předpisů se to ale změnilo. 

V minulosti dozoroví úředníci nedávali žádné sankce za chyby při aplikaci biocidů?

Nic takového nepamatuju. Je to úplná novinka. S růstem předpisů není příliš složité najít nějakou chybu při aplikaci biocidů.
 

NEJTĚŽŠÍ DISCIPLÍNY

Z otázek zaměřených na změny ve výskytu škůdců vyplynulo, že loni opět nejvíc stoupla poptávka po zákrocích proti štěnicím. Jaké jsou podle tebe hlavní důvody?

Je to zvýšenou migrací lidí, ať už pracovní, nebo turistickou, kvůli které se štěnice rozšířily z dřívějších ohnisek prakticky všude. Druhý důvod je, že z trhu mizí účinné látky a sortiment insekticidů se zužuje. 

Zároveň jsou štěnice podle průzkumu škůdci, které je jednoznačně nejobtížnější zlikvidovat. Souvisí nějak tato odolnost s jejich chováním nebo stavbou těla?

Štěnice chrání jejich způsob života. Poměrně málo se pohybují po dané místnosti nebo daném prostoru. Napijou se a zalezou, než se dostanou do dalšího vývojového stádia. Nepotřebují nikam migrovat, takže moc nepřecházejí přes plochu ošetřenou insekticidem. Než za dlouhou dobu zase vylezou ven z úkrytu, účinná látka do značné míry zmizí. Naopak třeba šváb za den několikrát přeleze z místa na místo. Štěnice se navíc dotýkají povrchu jen velice malou částí svého těla, v podstatě se jen lehce dotýkají zakončením svých končetin. 

 

---

Jan Plachý

Narodil se v Praze a vystudoval veterinární lékařství v Brně, kde získal i doktorát. Hned po škole v 70. letech začal pracovat na Ústředí veterinárních asanačních ústavů v Praze-Písnici, kde byl u založení odboru dezinfekce, deratizace a dezinsekce. Později tento odbor vedl. V roce 1991 byl jedním ze čtyř zakladatelů distribuční společnosti DDD Servis. Do roku 2024 byl jejím jednatelem. Ve firmě stále aktivně působí a je jejím spolumajitelem. V minulosti také působil ve Sdružení DDD. 

---

 

Na druhém místě podle obtížnosti zákroku skončily v průzkumu kuny. Zároveň výrazně stoupla poptávka po zákrocích proti nim, což je vidět i na prodeji repelentů na kuny. DDD služby se na kuny chtějí nyní víc zaměřovat. Proč k tomuto vývoji dochází?

V první řadě jde o to, že kuna není zařazena mezi škodlivé druhy, proto se nesmí za normálních okolností hubit. Můžou se používat jen repelenty, ale většinou moc nefungují.  Výjimkou je Super Expel, který má příznivé křivky účinnosti, takže se k němu lidé vracejí. I letos je poptávka po něm velká. 

Kuny také prakticky nemají přirozeného zvířecího nepřítele, který by proti nim šel. Navíc s rozvojem příměstských domků přibývají další klidové prostory, kde můžou kuny vcelku nerušeně vegetovat. 

Výkonné DDD firmy se chtějí do budoucna nejvíc zaměřit na potkany. Na druhém místě skončily štěnice, ale v jejich případě zájem meziročně opadl. Může to být vysokou náročností zákroků proti štěnicím?

Ano, tak to asi bude. Štěnice jsou velice složitá disciplína. V mnoha případech není dobře vidět efekt vzhledem k vynaložené námaze a práci. Lidé si stěžují, že byl zákrok drahý, ale štěnice pořád nezmizely. Výsledek není zaručený, i když dédéďák udělá svou práci dobře. 

Respondentů jsme se v průzkumu Czech Pest Index také ptali na důvody, proč jsou podle nich zákroky proti konkrétním škůdcům složité. Často v odpovědích zmiňovali rezistenci. Na druhou stranu mnoho firem příliš nestřídá biocidy s různými účinnými látkami, i když mají stále ještě na vybranou. 

Je pravda, že zvlášť rodenticidy neradi mění, a také v tomto případě víc kupují levnější přípravky. 

Máš pocit, že narůstá povědomí o tom, že se mají účinné látky střídat, aby se zabránilo šíření rezistence?

Myslím, že narůstá. Zvlášť, když něco přestává zabírat, což se děje spíš u insekticidů. U rodenticidů to není takový problém. 

Obecně si ale myslím, že na rezistenci se poukazuje daleko víc, než jaká je skutečnost. Bohužel se spíš stává, že práce neodpovídá tomu, jak by se měla provádět. To je podle mě častější důvod neúspěšných zásahů.  

Jaké jsou nejčastější chyby?

Nesprávné položení nástrah, kdy pracovník neprojde předem lokalitu zásahu pořádně, aby určil místa osídlení škůdců a “nabídl” jim nástrahu co nejblíž místu, kde žijou. Speciálně u štěnic je hodně důležité pořádně identifikovat jejich úkryt, rozebrat nábytek, podívat se za lišty apod. Když se vynechá nějaké ohnisko, štěnice v lokalitě zůstanou.  

Někteří DDD pracovníci vymýšlí různé finty, jak zlepšit efekt biocidů, například se míchají insekticidy s látkami s mechanickými účinky apod. Je to dobrá cesta, jak zvýšit účinnost v době, kdy se škála biocidů zužuje?

Ano, je třeba u toho přemýšlet a zkoušet, ale také je potřeba pamatovat na to, že insekticidy se až na výjimky nesmí míchat s jinými. Výjimkou je třeba Mythic s Fendonou nebo přidávání Provecty do reziduálních insekticidů. 

DDD služby se podle průzkumu zatím příliš nesetkávají s invazními škůdci. Žádný zákrok proti nim loni nedělalo 74 procent respondentů a víc než pět zákroků jen pár procent firem, a to převážně proti tzv. rybence papírové. Není to tedy trochu přeceňovaný problém?

Zatím invazní škůdci nepředstavují velké nebezpečí, ale vyskytují se tu, a pokud se déle udrží teplejší klima, tak je předpoklad, že se budou vyskytovat častěji. 

Mluvilo se i v minulosti, před 20 nebo 40 lety, o invazních škůdcích?

Naprosto minimálně. Když jsem začínal před cca 50 lety, mluvilo se v tomto kontextu o mravenci farao, který se postupně stal běžným škůdcem. 

 

Jde o zkrácenou verzi rozsáhlého rozhovoru s Janem Plachým. Celý vyšel v časopisu Sdružení DDD v čísle 02/2026. Dále se v něm dozvíte například toto:

• Co bavilo Jana Plachého v dětství.
• Jak fungoval obor DDD v Československu před sametovou revolucí.
• Jak vznikla distribuční společnost DDD Servis.
• Proč před lety skončila s výrobou rodenticidních granulí.
• Jak vidí budoucnost oboru.
• A další...
   

Autor: Radek Novotný
Foto: archiv JP
Datum vydání: 19. 6. 2026