Které rodenticidy smí legálně do nor kolem budov a jeden zázrak na otevřené plochy

Většina jedových nástrah na myši, potkany a krysy se dnes smí ukládat jen v deratizačních staničkách uvnitř budov a ve venkovních prostorách kolem nich. Pokud se hlodavci vyskytují jinde, je to složitější. 

Tzv. odborně způsobilé osoby, tedy profíci s DDD osvědčením obvykle smí rodenticidy ukládat také na krytých místech, pokud poskytují "stejnou úroveň ochrany pro necílové druhy a pro člověka jako deratizační staničky". Ovšem pořád jen uvnitř objektů a venku kolem budov. Tak to uvádí štítky na výrobcích a souhrny vlastností přípravků SPC (uložené na stránkách Evropské chemické agentury ECHA), které určují správné použití a které je potřeba dodržovat.

Kolik metrů je "kolem budov"?

Otázkou ale je, co znamená ono "kolem budov". Například v USA je číslo přesně definované na 50 stop (15,24 m) v případě veřejnosti a 100 stop (30,48 m) v případě profesionálních deratizátorů a zemědělců. V Česku ale podle všeho konkrétní číslo neexistuje, a to ani v metodice Státního zdravotního ústavu. Výkladů je tak mnoho (nejčastěji se předpokládá, že jde o cca podobný rozsah kolem budov jako ve Spojených státech, teoreticky to ale může být i víc). 

Přitom za nesprávně položení nástrah "v rozporu s informacemi a pokyny uvedenými na štítku nebo příbalovém letáku" hrozí podle zákona o biocidech 324/2016 Sb. pokuta až pět milionů korun. 

Pokuty nedávno padly, a to za nesprávné uložení rodenticidů v kanalizacích. To je jedna ze specifických oblastí, kde se smí pokládat nástrahy na hlodavce, ale jen pokud je to výslovně uvedeno na štítku a SPC daného rodenticidu (v tomto článku jsme uvedli příklady rodenticidů určených přímo do kanalizací).

V souvislosti s kontrolami deratizací v kanalizacích se také hojně debatovalo o tom, co znamená v dokumentech SPC používaná standardizovaná věta “k přímému použití na krytá místa chráněná proti přístupu necílových organismů, poskytující stejnou úroveň ochrany pro necílové druhy a pro člověka jako deratizační staničky”. 

Kontrolní orgány nepřijaly výklad, že jde mimo jiné i o kanalizace, přestože se do nich lidé ani zvířata (kromě hmyzu apod.) bez použití určitého nářadí nebo síly obvykle nedostanou. Důvodem může být zejména to, že "krytá místa" bývají v SPC a etiketách uvedená jako metoda aplikace v rámci popisu použití "ve venkovních prostorách kolem budov".

Co smí legálně do nor kolem budov

Vedle těchto popsaných způsobů použití existuje ještě jedno, jehož definice nezahrnuje zmínku, že musí být rodenticid uzavřený ve staničkách. Jde o aplikaci do nor. Povoleno je to například u následujících nástrah na hlodavce, ale obvykle opět pouze s omezením rozsahu "kolem budov": 

• Ratimor parafínové bloky s brodifakem (odkaz na dokument SPC na ECHA) 
• Ratimor měkká nástraha s brodifakem (odkaz na dokument SPC na ECHA)
• Norat H maxigranule (odkaz na dokument SPC na ECHA)
• Norat 25 G 5 kg a 10 kg (odkaz na dokument SPC na ECHA)  

 

• Specifické použití má pěna Racumin (ECHA), která se smí aplikovat do vstupů do nor, ale jen uvnitř budov. 

Zázrak do nor mimo budovy

A pak je tu jeden zázrak s názvem Harmonix. Ten má zřejmě i díky své účinné látce cholekalciferol výjimečně povolené uložení do nor jak kolem budov, tak na venkovní otevřené plochy a skládky odpadu (viz odkaz na dokument SPC na ECHA).

Další přípravek s účinnou látkou cholekalciferol, Selontra, má výjimečné postavení zase v tom, že zatímco jiné rodenticidy bývají určené jen na myši, krysy a potkany, tuto alternativu lze používat oficiálně i na hraboše a myšice (ECHA). Ovšem jen uvnitř budov a kolem nich. 

Zdánlivě jde o dražší přípravky, ale skutečnost je jiná. Tyto rodenticidy s cholekalciferolem fungují na principu předávkování vitamínem D3. V důsledku toho se hlodavcům ukládá víc vápníku mimo kosti, což vede k poškození orgánů. Hlodavci tak přestávají konzumovat potravu a tedy i nástrahu a postupně hynou. Díky tomu snědí přibližně o polovinu méně nástrahy než při použití tradičních rodenticidů s účinnými látkami ze skupiny antikoagulantů.  

Cenu Harmonixu a Selontry (přepočtenou na jeden kilogram nástrahy) je tak potřeba ještě vydělit dvěma, aby byla porovnatelná s ostatními rodenticidy. Pak už reálné náklady na nástrahu vychází příznivě.

Navíc na přípravky s cholekalciferolem ještě neexistuje rezistence. Používají se tedy úspěšně i při odolnosti hlodavců vůči tradičním rodenticidům s antikoagulanty.

Také vůbec není vyloučené, že pokud se jednou Evropská komise odhodlá k ukončení povolení pro používání přípravků s antikoagulanty, které už pár let jedou na výjimku, bude cholekalciferol hlavní účinnou látkou v rodenticidech. Vyplatí se tedy naučit se s nimi co nejdřív pracovat.    

Zmatky kolem profi rodenticidů

Ještě co se týče povolené aplikace rodenticidů do nor, na zemědělských půdách se používá proti hrabošům Stutox. Nejde ovšem o biocid. Tento přípravek spadá do podmnožiny pesticidů označované jako přípravky na ochranu rostlin (POR). Pro nákup a použití těchto profesionálních rodenticidů tak neplatí osvědčení o DDD, ale na ochranu rostlin. 

Autor: Radek Novotný
Obrázek: Gemini
Datum vydání: 27. 6. 2026