M. Holeš: Zaměřujeme se na prevenci, vyplatí se to všem

Podmínky pro práci DDD služeb na Slovensku se zpřísňují. V některých ohledech tam jsou naopak zbytečně benevolentní pravidla. Marek Holeš, předseda slovenského Cechu profesionálov DDD a jednatel firmy Holmar DDD, v rozhovoru vysvětluje, jaké jsou rozdíly mezi oborovými normami v Česku a na Slovensku. Popisuje také, jak cech spolupracuje s ministerstvem a bojuje s ilegální online nabídkou profesionálních přípravků, jak se pustil do výcviku psů na hledání štěnic nebo proč přešel ke klidnější práci zaměřené na monitoring škůdců. 
 

Jak dlouho pracuješ v oboru?

Od 17 let a teď mi je 41. Začal jsem pracovat v oboru s otcem. Jsme taková generační firma. S deratizací totiž začal už můj děda ve Vysokých Tatrách. Jako deratizér tam měl na starosti všechny hotely, pak to po něm přebral můj otec, potom já a teď se pomalu zapojuje i můj syn. 

Když jsem začínal v oboru, zkoušel jsem i jiné práce. Dvakrát jsem měl bar, také jsem pracoval na benzínce, ale k deratizace mě to táhlo pořád a vždy byla tou hlavní prací. Asi před sedmi lety jsem si uvědomil, že se mám věnovat jen jedné věci a pořádně, takže dnes dělám deratizaci na 100 %. 

V Česku máme slušné procento dédéďáků, kteří dřív pracovali jako tzv. bílé límečky, jsou to bývalí manažeři, učitelé nebo ajťáci. Je to na Slovensku podobné? 

Nepřevažují, ale znám pár lidí, kteří přešli do našeho oboru z korporátů. Naše školy produkují mnoho právníků, úředníků apod., ale řemeslo má a vždycky bude mít zlaté dno. Když je někdo šikovný a bude se své práci věnovat pořádně, důkladně a rád, bude se mu dařit. Asi z něj nebude miliardář, ale bude mít svoje pohodlí, klid a dostatek zakázek.
 

ŠTĚNICOVÍ PSOVODI
 

Na webu tvojí firmy jsem našel nabídku služeb „pro firmy, pro domácnosti a pro restaurace“. Specializuješ se na restaurace? 

Začali jsme se specializovat na potravinové provozy. Zavedli jsme určitý systém a dokázali jsme zákazníky přesvědčit, že je to jediná cesta v rámci restaurací a dalších potravinových provozů. 

V čem ten systém spočívá? 

Máme u zákazníků systémy lapačů, které neustále monitorují výskyt škůdců, a pravidelně jednou za měsíc je v rámci kontrol vyhodnocujeme. Klienti platí paušálně. Výhoda pro ně spočívá v tom, že vědí, jakou část svého rozpočtu si mají vyhradit pro potlačení škůdců. Nebude je to stát zničehonic hromady peněz a můžou se v klidu věnovat svému byznysu. Tento typ služby na měsíční paušál je pro nás hlavní prací. K tomu samozřejmě děláme pravidelné deratizace, štěnice apod., ale to je pro nás jen doplněk. 

Dá se zjednodušeně říct, že se zaměřujete na prevenci?

Ano. Nikdy jsem se nechtěl dostat do situace, že budu muset být pořád ve střehu, hlídat telefon a běhat v noci k zákazníkům. Náš systém upozorní, že se něco děje, a pak jdeme poměrně rychle provést zásah. Většinu práce si ale plánujeme dopředu. 

Monitoring je podle mě ve většině případů nejlepší řešení. Například hotely nebo jiná ubytovací zařízení by měla mít preventivní kontroly zaměřené hlavně na štěnice každý měsíc nebo aspoň jednou za dva měsíce. Když přijde host, že je poštípaný, už můžou být v hotelu desítky nebo stovky štěnic. S řešením tohoto problému je pak hodně práce, musí se tam provádět už víc zásahů a spotřebuje se mnohem víc insekticidů, než když se při preventivní kontrole najde jen pár štěnic. Rizikem je také reputace samotného hotelu. Poštípaný host mu může dát velmi špatné recenze a přes sociální sítě se informace šíří opravdu rychle.

Třeba na ubytovnách ale probíhá prakticky neustálý boj se štěnicemi. Tam také funguje váš preventivní systém?

Ano, i na ubytovny jezdíme každý měsíc a pokaždé tam prohlédneme každou postel.

Také za paušál?

Ano. Když tam něco najdeme, hned provedeme řádný postřik. Tím pádem nedochází k infestaci okolních pokojů, ubytovna je čistá a zákroky nejsou náročné. Je to pro nás sice dost práce, ale je jednodušší a nespotřebujeme tolik drahé chemie. Vyplatí se to nám i zákazníkům, kteří mají klid, jistotu a předvídatelné náklady. 

Myslím si, že pravidelné kontroly na měsíční bázi by se měly dělat ve všech zařízeních, kde je velice pravděpodobná predikce výskytu nějakého škůdce. Tím myslím zejména provozy, kde se pracuje s jídlem, kde se poskytuje ubytování, kde je fluktuace lidí a zboží, ať už jsou to restaurace, hotely, hostely apod.

Kterým škůdcům se loni na Slovensku dařilo nejvíc?

Můžu mluvit převážně o oblasti kolem Bratislavy, na kterou se soustředíme. Extrémně se rozšířil rus domácí a určitě se víc objevují štěnice, protože rezistence narůstá a nové přípravky nejsou. Od února se na bratislavském letišti otevřely lety do dalších cca 20 destinací, takže se zase zvýší turismus. Navíc roste množství pracovníků ze třetích zemích, kteří přicházejí za prací a bydlí obvykle na ubytovnách. To také přispívá k dalšímu nárůstu štěnic. Tento hmyz nás hodně trápí a asi ještě dlouho trápit bude, pokud se něco zásadně nezmění. 

Využíváte i nějaké alternativní metody na štěnice?

Samozřejmě využíváme praní, horkou páru a také jsem byl spoluzakladatelem společnosti Full Profi, která využívá psy na vyhledávání štěnic, respektive na monitoring výskytu štěnic. 
 

---

Marek Holeš

Už v 17 letech začal pomáhat v deratizační firmě svého otce. Vedle toho zkoušel podnikat v gastru, nakonec ale zůstal věrný oboru DDD, kterému se kdysi věnoval i jeho děda a nyní s tím začíná také jeho syn. Marek byl rovněž u založení firmy Full Profi, která mimo jiné cvičí a používá psy na vyhledávání štěnic. Od roku 2013 je jednatelem bratislavské firmy Holmar DDD, zároveň přibližně deset let působí jako předseda slovenského Cechu profesionálov DDD.

---

Byl jsi psovod?

Nebyl. Tenkrát kolem roku 2010 jsem zašel za Jankem Löwem, který byl policejním kynologem a uměl dělat výcvik na pachové práce. Nejdřív jsme to zkoušeli s mým psem, ale já nejsem psovod, nešlo mi to. Takže jsme se spojili, založili jsme firmu, která úspěšně fungovala, ale asi po devíti letech jsme se zase kamarádsky rozešli. Oni stále fungují pod značkou Full Profi, ale já jsem se chtěl profilovat jiným směrem. Mám rodinu a z práce jsem se vracel domů dost pozdě. Ještě k tomu jsem tehdy provozoval bar, a když se stalo, že nemohl přijít personál, musel jsem tam na večer jít já. Ráno zase vstávat, děti, škola a zase práce. Už toho na mě bylo moc a nechtěl jsem dělat represivní zásahy. Proto jsem se místo toho zaměřil na klidnější práci, na prevenci a smluvní vztahy na paušál. 

Umí psi bezpečně najít štěnice?

Umí. Technik s 20letou zkušeností je asi najde rychleji než pes, ale pokud potřebuješ zmonitorovat desítky bytů, musíš se na to pořádně a dlouho soustředit. Pro jednoho člověka je to hodně náročné. Ani pes nevydrží hodiny v kuse čichat a hledat štěnice. Práce se tím pádem výborně dělí. Technik nechá zvíře prohledat hlavní místa a sám prohledává další zákoutí, která pes neprošel. Funguje to a je to velká pomoc, ale musíš věnovat obrovské úsilí tomu, abys psa dobře vycvičil. I zvíře si snaží práci zjednodušit podobně jako člověk, takže někdy začne označovat místa, kde štěnice nejsou, a musí se mu vysvětlit, že to neudělal správně. 

Jak dlouho takový výcvik trvá?

To je různé. Některý pes je připravený za půl roku, jiný za rok.

Kolik cvičených psů jste měli?

V nejproduktivnějším období asi pět nebo šest. Celý koncept jsme měli skvěle zorganizovaný, protože každý měl svoji roli. Já jsem byl technik, pak šel psovod se psem a každý věděl, co má dělat. I pro lidi to vypadalo velmi zajímavě. 
 

Jde o zkrácenou verzi rozsáhlého rozhovoru s Markem Holešem. Celý vyjde v časopisu Sdružení DDD v čísle 01/2026. Dále se v něm dozvíte například toto:

• Jak se liší legislativní pravidla pro DDD v Česku a na Slovensku.
• Jak na Slovensku probíhá odborná příprava.
• Co dělá slovenský cech s volným prodejem profesionálních přípravků a jak spolupracuje s ministerstvem.
• Kolik je na Slovensku DDD firem.
• Jak se liší registrace přípravků v Česku a na Slovensku.
• A další...
   

Autor: Radek Novotný
Foto: archiv Marka Holeše a Václava Stejskala
Datum vydání: 12. 3. 2026