Vše o štěnicích: kdy sají krev, proč lezou do notebooků, jak proti odolnému hmyzu zakročit a jaké přípravky fungují

Přibližně od začátku tohoto století dochází k nárůstu výskytu štěnic prakticky po celém světě – od Ameriky přes Evropu po Asii. Důvodem je zejména to, že silně vzrostl cestovní ruch a mezinárodní obchod a zároveň se zakazují silné insekticidy, které nahrazují méně účinné látky. Během covidového období šíření tohoto škůdce, který se živí zejména lidskou krví, ustalo, protože lidé (a s nimi i štěnice) téměř přestali cestovat. Po ústupu pandemie ale došlo k dalšímu nástupu výskytu tohoto parazita. Například ve Velké Británii podle informací BBC meziročně o dvě třetiny.

V souvislosti s nárůstem dotazů české veřejnosti loni na podzim uspořádala Národní referenční laboratoř pro dezinsekci a deratizaci Státního zdravotního ústav (SZÚ) průzkum mezi službami DDD (dezinfekce, dezinsekce, deratizace), z kterého vyplynulo, že v průměru v Česku stoupla během roku poptávka po hubení štěnic o 15 %. Největší nárůst byl ve Středočeském kraji, a to o 33 %, následoval Moravskoslezský kraj s 27 %.
I letos podle dezinsekčních služeb nárůst štěnic pokračuje. Lidé si je vozí často z dovolených domů, objevují se víc například i v hotelech, ubytovnách nebo ve vlacích. 

Test, nebo pes

Laici často štěnice nepoznají a mnohdy si je spletou s jiným hmyzem. Navíc je za začátku těžké přítomnost štěnic odhalit, protože jsou malé jen pár milimetrů, přes den jsou zalezlé v úkrytech ve škvírách či pod matracemi a za potravou – sát krev – vyrážejí v noci. Aby si laici potvrdili, že v bytech, hotelech či vlacích mají skutečně štěnice a je třeba zásah odborné firmy, mohou nyní nově v Česku použít v USA patentovaný a vědecky ověřený test TruDetx. K identifikaci výskytu štěnic se používají také cvičení psi. Jejich výcvik trvá několik měsíců, zákrok je proto nákladný a trvá delší dobu. 

Státní zdravotní ústav doporučuje v případě výskytu štěnice neřešit situaci samostatně, ale kontaktovat odborné DDD společnosti a řídit se jejich pokyny. Volně dostupné přípravky na štěnice totiž příliš nefungují a při neodborném použití mohou spíš způsobit rozehnání hmyzu do jiných částí nemovitosti. Také přibývá otrav chemikáliemi proti štěnicím, částečně i proto, že si lidé načerno dovážejí ze zahraničí nebo kupují na internetu  v zemi zcela zakázané látky či  přípravky určené pouze pro vyškolené profesionály.

Jak mají postupovat profesionálové

Při zásahu odborné firmy platí, že zásadní je poctivá práce, zejména úklid, přesná lokalizace štěnic a správná aplikace přípravků. Odborníci by měli při zásahu v první řadě ve spolupráci s obyvateli nemovitosti provést správnou mechanickou očistu, například vysát škvíry, kde se štěnice nejspíš nachází. Jan Plachý, jednatel společnosti DDD Servis, největšího českého distributora a prodejce přípravků pro dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, dále uvádí, že je potřeba stáhnout povlečení z postelí a vyvařit ho alespoň na 60 stupňů Celsia. Do pračky se povlečení musí přesunout v pytli, aby se štěnice neroznesly.

Obyvatel nemovitosti by rovněž neměl odnášet věci, v kterých mohou být štěnice zalezlé, protože posléze by si je mohl zanést zpátky do bytu. Navíc by měl dezinsekční pracovník v bytě rozebrat zejména postele, ale i další nábytek nebo zamořené předměty, v nichž mohou být štěnice zalezlé, a důkladně i zevnitř je ošetřit profesionálními přípravky spolu s postiženou plochou (včetně stěn). Postřik je potřeba aplikovat v několikadenních intervalech nejméně dvakrát.

K nejpoužívanějším a nejfunkčnějším profesionálním přípravkům patří kombinace Mythic s Fendonou, kdy Mythic obsahuje relativně novou účinnou látku chlorfenapyr, vůči které ještě není příliš rozvinutá rezistence. Velice účinný je také Cimetrol Super, který kombinuje čtyři účinné látky. Rovněž dobře fungují insekticidy K-Othrine, Bandit nebo Teenox, který ale obsahuje organofosfát a k jeho použití je třeba absolvovat toxikologický kurz. Někdy se používá i Alphaban, který ale vydává zápach. 

Jak se vyvíjí rezistence štěnic

Vybrat správný insekticidní přípravek je složitá disciplína. Záleží zejména na odolnosti konkrétní populace štěnic vůči různým typům účinných látek v insekticidech, což prakticky nelze předem určit. Rezistence, kvůli které se nedaří štěnice vyhubit, se přitom rozvíjejí, a to i v Česku. Zde ale nebyla donedávna k dispozici konkrétní čísla. Tým ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity proto provedl prvotní studii, jejíž výsledky prezentoval v květnu na konferenci Přívorovy dny pořádané Sdružením pracovníků dezinfekce, dezinsekce, deratizace České republiky.

Porovnávala se odolnost několika populací štěnic domácích odchycených v terénu v Česku i zahraničí a chovaných v laboratoři. Testy se prováděly vůči třem účinným látkám: syntetickému pyrethroidu permethrin, organofosfátu azamethiphos a chlorfenapyru ze skupiny pyrrolů. "V podstatě každá populace štěnic v terénu si dnes už nějakou míru rezistence nese. Populace z Brna může být jinak rezistentní než populace z Prahy," řekla Zdeňka Leipnerová Galková ze SZÚ.

Například populace štěnic z Londýna vykazovala vysokou míru mortality vůči pyrethroidu a organofosfátu i při silném naředění účinné látky, slabší už to bylo u pyrrolu, kdy byla při počáteční koncentraci 10 % mortalita 60procentní. U populace štěnic původem z Keni fungovaly při 10procentní koncentraci všechny tři účinné látky naplno. 

U štěnic původem z Prahy 6 zase působil nejlépe chlorfenapyr ze skupiny pyrrolů, zatímco organofosfát azamethiphos a pyrethroid permethrin měly slabou účinnost. U dalších dvou populací z Česka, u kterých se netestoval chlorfenapyr, zafungoval dobře organofosfát a u jedné z nich také slušně pyrethroid. 

“Rezistence je vlastnost vázaná na populaci a účinnou látku a každá populace se chová úplně jinak,” uvedla Zdeňka Leipnerová Galková s tím, že v terénu už existují i štěnice, které nelze prakticky zlikvidovat žádným ze v současnosti povolených insekticidů. Podle ní lze v takovém případě přes oddělení biocidů na ministerstvu zdravotnictví zažádat o výjimku a Evropská komise může na omezenou dobu povolit využívání přípravku se zakázanou účinnou látkou. Jde ale o složitý byrokratický proces.

O štěnici domácí 

• Živí se jen krví, kterou sají na lidech, ale mohou sát i na psech, kočkách a na ptácích v klecích. Mohou se vyskytovat i v drůbežárnách. 
• Nemají křídla, nelétají.
• Vývoj od vajíčka do vajíčka trvá při teplotě 23 – 25 stupňů Celsia 30 – 50 dní. 
• Štěnice mají 5 nymfáních stádií; každé stádium se musí jednou nasát krve, aby jeho vývoj pokračoval. 
• Samice a samci sají krev opakovaně. Krev sají v noci, ve dne jsou v úkrytech. 
• Sání krve, převážně lidské, trvá 5 – 10 minut. 
• Při teplotě 23—25 stupňů Celsia sají krev jednou za 3 – 4 dny. 
• Teplota 23 – 25 stupňů Celsia je pro štěnice optimální. Při ní se dospělci dožívají 9 – 18 měsíců. 
• Vydrží hladovět i několik měsíců. 
• Při teplotě 16 stupňů Celsia a nižší přestávají být aktivní. 
• Samice naklade za život 200 – 500 vajíček, která se přilepují k podložkám. 

 
Úkryty 

• Postele: v konstrukcích postelí, v konstrukcích matrací, ve škvírách a prasklinách, v knoflících matrací, švech lůžkovin... 
• V blízkosti postelí: pod podlahovou krytinou a tapetami, za obrazy a rámy, v nábytku, v dalším inventáři... 
• Nejdůležitějšími indikátory vchodů do úkrytů jsou výkaly a svlečky. Trus se podobá makovým zrnkům.

Škody

• Pobodání štěnicemi vyvolává kožní reakce, svědění, kožní podráždění a tím i psychické potíže, pocit nespokojenosti, nespavost, neklid či pocit vyřazení ze společnosti. 
• Asi čtvrtina lidí nemá žádné kožní reakce na pobodání štěnicemi.
• Přenos choroboplodných zárodků z člověka na člověka, ze zvířete na člověka, nebo ze zvířete na zvíře nebyl u štěnice domácí prokázán. 

Šíření

• Pasivně v zavazadlech, v použitém a starožitném nábytku, použitých oděvech, elektronice apod.
• Všemi dopravními prostředky včetně letadel. 
• Aktivní migrace po chodbách mezi sousedními byty a místnostmi. 

(Zdroj: RNDr. Václav Rupeš: Příručka dezinfekce a deratizace, 2020)

Prevence při cestování

Příchod na ubytování:

• Po příchodu na pokoj neumisťujte zavazadlo na zem v blízkosti postele nebo na postel.
• Ideální je zavazadlo po příchodu do pokoje umístit do vany nebo sprchového koutu v koupelně.
• Kontrola pokoje: proveďte kontrolu matrace postele, prostěradel a nejbližšího nábytku.
• Jak kontrolovat pokoj: nadzvednout matraci, podívat se pod prostěradlo, vysunout šuplíky skříňky, zkontrolovat rohy nočního stolku a postele.
• Co hledat: malé černé tečky (trus štěnic) přilepené na matraci, na prostěradle, nábytku. Malé bílé válečky (vajíčka) rovněž přilepené na pevném podkladu, okrové průhledné části těl (svlečky štěnic), živé nebo mrtvé štěnice.
• V případě nálezu štěnic nebo znaků zamoření ihned kontaktujte recepci hotelu a vyžádejte si jiný pokoj.
• Štěnice však nemusí být odhaleny ihned po příjezdu, zamoření může být nízké a znaky zamoření mohou být nevýrazné. Proto se v hotelovém pokoji doporučuje i další kontrola.

Kontrola v průběhu ubytování:

• V průběhu ubytování nepokládejte zavazadlo na postel nebo na zem hotelového pokoje, vždy je pokládejte dále od postele na nějaké vyvýšené místo – např. na židli (nejlépe nečalouněnou).
• Pamatujte, že štěnice ke člověku láká jeho tělesná teplota, vydechovaný CO2, vibrace a dokonce i tělesný pach – to znamená, že aktivně mohou zalézat do zavazadel a tak se šířit z hotelových pokojů do domácností.
• Na venkovní hrany zavazadla můžete aplikovat repelenty.
• Kontrolujte postel i v průběhu pobytu. Ne všechny osoby jsou k pobodání štěnicí náchylné, jednotlivé osoby reagují na pobodání rozdílně. Dokonce se mohou objevit reakce opožděné, až za několik dní či týdnů. Ale pokud je povlečení bílé barvy, jednou za čas zkontrolujte oblast okolo polštáře nebo prostěradlo u nohou. Hledejte jemné a tenké proužky od krve. Jakmile štěnice po nasátí vytáhne z lidského těla sosák, zůstává na jejím konci krev, kterou typicky otírá o prostěradlo.

Kontrola po návratu z cest

• I když jste za celý pobyt nezaznamenali přítomnost štěnic a ani na kůži jste neobjevili reakce na pobodání hmyzem, i přesto se štěnice mohly dostat do vašeho zavazadla. Prevence je proto důležitá i po návratu. Pokud si totiž domů přinesete byť jen jednu oplozenou samici, může dojít k založení nové populace.
• Zavazadlo po příjezdu vložte do vany nebo dejte na terasu. Věci ze zavazadla pak vybalujte na těchto místech.
• Po vybalení věcí se doporučuje je okamžitě vyprat – vše minimálně na 60 °C.
• Vše, co nelze vyprat (kosmetická taška, zavazadlo, obuv, polštář…), vložte do mrazáku – co nejdéle můžete, ale postačí 1 den.
• Nezapomeňte na to, že štěnice mohou zalézt i do elektroniky, láká je teplo, v tomto případě se doporučuje elektroniku prohlédnout, vyklepat a v případě nějakého náznaku přítomnosti štěnic důkladně vysát vysavačem a obsah sáčku vysavače následně zamrazit.

Zdroj: SZÚ

Foto: Canva / Getty Imagex
Autor: Radek Novotný