Jak z domu vypudit kuny, jaké fígle na ně zabírají, kdy a jak se smí lovit

Kuny jsou velmi šikovná, obratná a pro mnohé i roztomilá zvířata, ale v lidských obydlích a kolem nich umí nadělat pořádnou paseku. Zlobí nejčastěji na půdách, poškozují a znehodnocují izolace střech a domů, čímž můžou natropit škody i za statisíce korun, zanechávají exkrementy a nepříjemný zápach, svým šramocením ruší spánek, v hospodářstvích požírají vejce nebo drobné domácí zvířectvo. V autech zase kuny rády ohlodávají kabely a hadice v motorových prostorech. 

Jde zejména o kunu skalní, která se přesunula z přírody víc k lidským obydlím (vedle toho je v Česku také početná populace kun lesních, které nepůsobí lidem tolik škod – viz dole "Kuna skalní vs. kuna lesní"). Kuny nejčastěji lezou do člověčích příbytků během podzimu a zimy, kdy hledají teplé a bezpečné místo k přezimování. 

Zbavit se kuny je nesmírně obtížné a mnohdy zabere až kombinace několika metod. Zde jsou ty hlavní: 

Lov

Kuny smí lovit jen lidé s povolením, loveckým lístkem a pojištěním, a to pouze od 1. listopadu do konce února (celoročně jenom v oblastech chovu tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní). 

Podle paragrafu 45 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti se ale nesmí používat řada způsobů lovu. Kuny se například nesmí chytat do ok, na lep nebo do želez, nesmí se trávit jedem, usmrcovat plynem nebo jakýmkoliv trýznivým způsobem atd.

Mimo zmíněné období lze kuny jen odrazovat a plašit a právě to je značně komplikované. 

Pevné bariéry

Prvním krokem, když vás kuna trápí ve vašem obydlí a neustále se vrací, je znemožnit jí přístup do míst, kde se zdržuje. To bývá většinou pod střechou, na půdě nebo ve stodole. Použijte kovové mřížky nebo pletivo, které kuna nepřekousne.

Dovnitř se dostane i miniaturními otvory s poloměrem kolem 5 cm, takže mnohé svádí použít pro vyplnění děr montážní pěnu. Ta ale nestačí. Jak uvádí Asociace výrobců minerální izolace, kuna si dokáže vydrápat otvor skrz všechny běžně používané izolanty, jako jsou skelná nebo minerální vata, polystyren, celulóza nebo stříkané PUR pěny, protože jsou měkčí než drápy zvířete. 

I proto je často nemožné plně zamezit kunám v přístupu, a to zejména na půdách, kde bývá kolem střechy a podbití řada drobných otvorů. 

Repelenty

Pak přicházejí na řadu další možnosti, jak kuny odradit, aby nelezly do lidského obydlí – jde zejména o pachové odpuzovače, protože tyto šelmy mají velice citlivý čich. Internetoví rádci doporučují použití mnoha “prověřených” prostředků, jako je ocet, benzín, silné parfémy, lidské vlasy, psí srst, trus šelem a další. Ve skutečnosti samy o sobě prakticky nikdy nefungují.

Jedním z mála účinných přípravků je Super Expel od německé firmy ASV Schädlingsbekämpfung, který se prodává po 1kilových a 4kilových baleních. Jde o pachově velmi výrazný práškový repelent obsahující éterické oleje a levandulový extrakt, který se aplikuje na co největší plochu v interiéru, kde se zvíře pohybuje. 

Super Expel účinkuje dvojím způsobem. Jednak kunám vadí jeho pach. Při pohybu po prostoru ošetřeném tímto přípravkem pak prášek přilne k srsti a tlapám kun. Ty se čistí několikrát denně, při tom se přípravek dostane do jejich očí a na sliznice, což je pro ně velmi nepříjemné.

Zvíře se po opuštění prostoru může ještě vrátit, než si spojí nepříjemný pocit s místem. Pak trvale zmizí. Esenciální olej navíc překryje značkovací pach zvířete v místě, takže sem obvykle žádné další nevleze. 

Kuny v autě

Kuny se také rády vkrádají do motorového prostoru zaparkovaných vozů, zejména zahřátého po jízdě, a překousávají tam kabely a hadice a trhají izolace. V motorovém prostoru ale práškový Super Expel použít nelze. Do těchto míst se proto instalují různé odpuzující kuličky, rovněž na bázi silně aromatických přírodních látek, například eukalyptového oleje. Takové kuličky mohou odrazovat i několik týdnů. 

Pokud se ale kuně ve vašem voze hodně líbí, ani tyto repelenty ji nemusí vypudit. Pak se nabízí zkombinovat odpuzovač s elektronickým plašičem. Do aut je určený speciální odháněč, který se připojí tak, že pracuje jen při vypnutém motoru (při jízdě to nemá význam).

Plašiče

Do dalších prostor, jako jsou garáže, půdy, chaty nebo chalupy, se pak instalují další typy elektronických odháněčů na baterie nebo s napájením ze zásuvky. Existují plašiče s různě velkým dosahem od cca 100 m2 po 400 m2 na jeden přístroj. Vydávají nepravidelně přerušovaný, pro kuny nepříjemný zvuk různých frekvencí, většinou na hranici pásma slyšitelnosti a ultrazvuku. Jsou tak určené do neobývaných prostor. Existuje i “tichá” varianta určená do obytných místností.

Mnohdy však tyto elektronické plašiče samy o sobě nestačí. Pak se kombinují s repelenty, se zvukem rádia nebo světlem s pohybovým čidlem.

Živolovné pasti 

Další možností, jak se zbavit kuny, jsou živolovné pasti, takzvané sklopce. To jsou klece, do kterých se vkládá návnada, a když zvířete vstoupí dovnitř, dvířka se uzavřou. 

Nalákat kunu do sklopce ovšem není snadné, protože jsou velice opatrné a mají dobrý čich. Proto se doporučuje používat při manipulaci se sklopci a návnadami rukavice, aby z nich nebyl cítit pach člověka. Mezi nejlepší návnady patří oblíbené pochoutky kun, ke kterým podle odborníků ze společnosti DDD Servis, největšího českého prodejce profesionálních přípravků proti škůdcům, patří například třešně, vejce nebo maso včetně rybího. 

Někdy se na kuny používají i rodenticidy nebo insekticidy například vstříknuté do vajec. To je ale nelegální a hrozí za to pokuty.

Na kuny platí kombinace

Obecně platí, že lidé se nejlépe zbaví kun ve svých příbytcích, pokud kombinují více zmíněných metod. Nejúčinnějším prostředkem k odpuzení těchto šelem je zmíněný přípravek Super Expel, případně “obohacený” o nainstalované ultrazvukové plašiče nebo zapnuté rádio. 

Kuna skalní vs. kuna lesní 

V České republice žijí převážně dva druhy kun – kuna lesní (Martes martes) a kuna skalní (Martes foina). Jsou to šelmy z čeledi lasicovitých a patří k nejčastějším šelmám v zemi. Přestože jsou si tyto dva druhy na první pohled vcelku podobné, existuje mezi nimi řada rozdílů. Ty nejzřetelnější jsou:

1. Kuna lesní má tmavě hnědou srst s výraznou žlutou až oranžovou náprsenkou (skvrnou na hrdle). Oproti tomu je srst kuny skalní světlejší – šedohnědá – a náprsenka, která se často dělí na dvě části směrem k předním nohám, je bílá.
2. Kuna skalní má narůžovělý až světle hnědý nos, kuna lesní ho má spíš do černa.
3. Kuna lesní žije především v lesích, ale může se objevit i v zahradách na venkově. Oproti tomu kuna skalní žije často v blízkosti lidských obydlí, na půdách, stodolách nebo garážích. V přírodě se vyskytuje ve skalnatých oblastech a řídkých lesích.
4. Oba druhy kun jsou bez ocasu dlouhé kolem půl metru. Skalní bývá trochu menší, ale zavalitější.
5. Tlapky kuny lesní jsou porostlé srstí, zatímco kuna skalní je má prakticky holé. To se odráží ve vzhledu jejich stop.  

Život kuny skalní

Chování

• Kuna skalní je aktivní hlavně v noci nebo za šera. Přes den odpočívá v úkrytech, jako jsou půdy, stodoly nebo skalní štěrbiny.
• Žije většinou osamoceně, přičemž samci i samice si udržují vlastní teritoria, která si značkují pachovými žlázami.
• Kuny skalní jsou zvídavé, často se nebojí objevovat nové prostředí, což je přivádí i do blízkosti lidí.

Rozmnožování a potomstvo

• Páří se obvykle v období červenec–srpen. Mláďata se rodí až následující jaro.
• Samice vrhá obvykle 2–6 mláďat. 
• Asi ve 2 měsících začínají mláďata lovit, ve 3–4 měsících se osamostatňují.
• Kuna skalní je samotářské zvíře. Rodinné vazby trvají jen po dobu, kdy samice pečuje o mláďata.
• Po osamostatnění se mláďata rozptýlí a začnou si hledat vlastní území.

Potrava

Kuna skalní je všežravec s velmi pestrým jídelníčkem:

• Živočišná potrava: malí savci (např. myši, hraboši, potkani, králíci), ptáci a jejich vejce, hmyz (brouci, housenky)...
• Rostlinná potrava: ovoce (např. třešně, švestky, jablka), bobule (např. bezinky, maliny, borůvky), …
• V lidských sídlech: zbytky jídla, odpadky, krmivo pro domácí zvířata, …

Autor: Radek Novotný
Foto: Canva
Datum vydání: 20. 12. 2024