Hlavní složka zvířecí policie mizí, občasní mrchožrouti jako potkani i proto šíří víc chorob

Z 1376 druhů obratlovců, kteří se živí zdechlinami, je víc než třetina přímo ohrožena nebo se jejich počty globálně snižují. To představuje pro lidi významný hygienický a zdravotní problém. 

Mrchožrouti se v zásadě dělí na dvě hlavní části. Větší zvířata specializovaná na pojídání zdechlin, jako jsou třeba supi nebo hyeny, chrání lidi před infekčními chorobami. Naopak občasní a menší konzumenti mršin, mezi které patří například toulaví psi či hlodavci, spíš přispívají k šíření onemocnění.

V rámci této tzv. zdravotní policie ubývá přitom především první zmíněná skupina. Naopak menším nebo příležitostným mrchožroutům, třeba potkanům, se daří, jejich počty převážně rostou a v důsledku tak roznášejí víc patogenů. Vyplývá to ze studie týmu ze Stanford University publikované ve vědeckém časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences, kterou popsal biolog Jaroslav Petr v Hospodářských novinách. 

Hlavní část zdravotní policie ubývá hlavně kvůli lidské činnosti. Například někteří žraloci se loví stále více kvůli ploutvím, které jsou specialitou asijské kuchyně. Kondory kalifornské, kteří jsou velice citliví na olovo, zase nepřímo hubí projektily v tělech lovci zastřelených nebo postřelených zvířat, na nichž si ptáci pochutnávají. 

Zatímco dominantní mrchožrouti obvykle sežerou mršinu vcelku rychle a maso oberou kompletně, menší a občasní pojídači mrtvých živočichů jsou pomalejší a například nezvládnou “otevřít” některá těla. Velké specializované mrchožrouty tak nenahradí, ve zdechlinách se hromadí víc patogenů a živočichové, kteří už tak přenášejí choroboplodné zárodky na lidi, způsobují ještě víc hygienických problémů a ohrožují lidské zdraví. 

Podle zjištění vědců se tam, kde se mršinami živí víc potkanů nebo myší, častěji šíří závažná onemocnění jako například leptospiróza. 

Potíž je i v tom, že množství těchto příležitostných mrchožroutů se zvyšuje. Přispívá k tomu mimo jiné to, že lidé víc vyhazují potraviny a nechávají volně pohozené zbytky jídla a tím hlodavce i další občasné pojídače zdechlin krmí.  

Zároveň se omezují chemické látky v rodenticidech nebo insekticidech a nově zaváděná opatření šetrnější k životnímu prostředí, jako třeba biocidy s přírodními látkami nebo tlak na nasazení pastí s netoxickými návnadami místo toxických nástrah, nemá takový účinek a nestačí. 

Také snižování koncentrací účinných látek v rodenticidech má paradoxně neblahý účinek na pojídače zdechlin. Zvyšuje totiž pravděpodobnost sekundární otravy necílových živočichů, jako jsou predátoři nebo mrchožrouti, kteří konzumují ať už živé nebo mrtvé hlodavce. V nich se díky požírání rodenticidů s nižší koncentraci hromadí vyšší dávky účinné látky, než je definitivně zahubí. Představují proto i vyšší riziko pro predátory a mrchožrouty. 

Autor: rn
Foto: ChatGPT
Publikováno: 30. 7. 2025