Jak a na co chytit myš, v čem se hlodavec podobá člověku a jak přežívá v mrazírnách

Myš domácí (Mus musculus) je vedle potkana nejběžnějším škůdcem z řad hlodavců. Podle průzkumu společnosti DDD Servis se výskyt myší v Česku, podobně jako v řadě dalších zemí, zvyšuje. Důvodem je zejména oteplování klimatu, ale také například rostoucí odolnost vůči jedovým účinným látkám v rodenticidních přípravcích. 

V tomto článku popíšeme: 

1. Jak myš vypadá a jaké má chování.
2. Jaké škody myši způsobují.
3. Jak poznat, že je máte v objektu.
4. Jak se myší zbavit a co na to použít, jaké finty existují a čeho se vyvarovat.

Jak myš vypadá a jak se rozmnožuje

• Hmotnost: cca 15–40 gramů
• Velikost: tělo obvykle do 10 cm; tenký, téměř holý ocas podobně dlouhý jako tělo
• Barva: různorodá, obvykle tmavě šedohnědá, někdy žlutohnědá nebo stříbřitě šedá
• Hlava: protáhlý čenich, velké oči a uši
• Možná záměna: s myšicí křovinnou
• Rozmnožování: březost 3 týdny; kolem 4–8 mláďat na vrh; cca 5–10 vrhů za rok; za jeden rok tak může mít desítky mláďat; ta jsou cca po 6 týdnech pohlavně dospělá.
• Délka života: 1,5–2,5 roku
• Smysly: výborný sluch a čich, slabý zrak, vyhýbají se většímu osvětlení

Chování myší

• Myš je spíš noční živočich – nejaktivnější je po setmění. 
• Výborně šplhá a skáče, je velice rychlá.
• Myši ke komunikaci používají pískavé zvuky.
• Vydrží několik dní bez vody.
• Jsou všežravé, ale preferují obiloviny, semena, ořechy, ovoce, sýry, různé zbytky lidské potravy atd. Denně sežerou kolem desetiny své hmotnosti. Masitou potravu obecně žerou méně než potkani. 
• Obývají hlavně budovy, kde mohou najít potravu, jako jsou domácnosti, zemědělské provozy, sila s obilím, zásobárny krmiv, stodoly apod. 
• Obvykle běhají kolem stěn a vyhýbají se otevřeným prostorům. 
• V létě se někdy přemísťují i ven na pole nebo do křovisek, kde nacházejí zrní.
• V budovách si rády budují hnízda z papíru, textilií, izolace nebo jiných měkkých materiálů.
• Žijí v malých koloniích a nemají tak rozsáhlý akční radius jako potkani, kteří se pohybují po mnohem větším prostoru. Myši se pohybují spíš v určité menší oblasti, ve skladech mnohdy mezi paletami, kde si dělají hnízda často v krabicích s déle stojícím zboží. Hnízda si také dělají v dutinách stěn. 
• Myši nemají takovou sílu a schopnosti jako potkani, aby se dokázaly samy prohrabat nebo prokousat dovnitř budov, lehčí překážky ale zvládnout překonat. 
• Narozdíl od potkanů nemají příliš rády vlhko a vodu. 
• Obvykle se dostanou do potravinářských či zemědělských provozů se zbožím nebo surovinami při dodávce zásob. Do domů vniknou ve chvilce nepozornosti při otevřených dveřích, dírami ve stěnách či netěsnými vchodovými otvory.
• Myši si značkují území močí, což vytváří typický zápach. 
• Myš je nejběžnějším laboratorním zvířetem, protože se geneticky, stavbou těla i fungováním tkání a orgánů silně podobá člověku. Díky tomu lze na těchto savcích modelovat lidské nemoci, zkoumat jejich příčiny a vyvíjet léky, například na Alzheimerovu chorobu, Downův syndrom a spoustu dalších.
• Myši si navzájem poskytují první pomoc podobně jako lidé. Když najde hlodavec jiného jedince v bezvědomí, začne ho očuchávat, postrkovat, olizovat hlavu a nakonec i tahat za jazyk.
• Hlavní “sezona”, kdy jsou myši nejvíc vidět, je na jaře. V tomto roční období se nejvíc množí a hledají potravu pro mladé. Další myší sezona je na podzim, kdy se před zimou víc stahují do objektů. 
• Obecně jsou myši velmi odolné a přizpůsobivé a dokážou přežít i v náročnách klimatických podmínkách. “Před řadou let je jeden zákazník zaznamenal dokonce v mrazírnách, kde si myši udělaly hnízdo v mraženém mase,” vzpomíná Jan Plachý z distribuční společnosti DDD Servis. 

Škody způsobené myší domácí

• Žerou, nakusují a znehodnocují potraviny močí a trusem
• Poškozují izolace, kabely, textilie, papíry a dalších materiály.
• Přenášejí nemoci a parazity, např. leptospirózu, salmonelózu, tasemnice…
• Vytvářejí nepříjemný zápach močením a při rozkladu uhynulých jedinců.
• Jelikož se pohybují hlavně v noci, ruší spící lidi svým šramotem.

Jak poznat, že máte v objektu myši

• Nález myšího trusu (malé černé válečky o délce 3–7 mm a šířce kolem 2 mm).
• Stopy po hlodání na potravinách, obalech nebo dřevě. V obchodech často nakousané čokolády. 
• Šustění a běhání ve stěnách, podlahách nebo ve stropních dutinách, hlavně v noci.
• Specifický zápach moči.
• Stopy chodidel a ocasu po zemi na zaprášených místech
• Hnízda ze změti materiálů na skrytých místech.

Jak zakročit proti myším – prevence a monitoring

Základem, ať už při profesionálním zákroku, nebo když se člověk rozhodne zasáhnout proti myším samostatně, je průzkum prostor, vyhledání stop po trusu a pohybu a také zmapování škod, které hlodavci způsobili. Podle toho pak lze lépe zacílit preventivní opatření i nasazení jedových nástrah na hlodavce – rodenticidů.

Mezi preventivní opatření patří:

• Stavební úpravy kvůli zamezení vstupu hlodavců do budov jako utěsnění a zakrytí různých děr a prasklin v konstrukcích, kolem trubek, škvír pod dveřmi a vraty atd.
• Omezení možných úkrytů pro budování hnízd.
• Snížení zdrojů potravy: uzavření potravin a potravinových odpadků do nádob, které myši neprokoušou; úklid a odstranění volných odpadků.
• Omezení množství déle skladovaných potravin a surovin, v kterých by se mohly myši usadit.

Před samotným zákrokem proti myším by se ideálně mělo provést “předvnadění” pomocí netoxických návnad. Tím se zjistí, jakou stravu konkrétní kolonie hlodavců na daném místě preferuje a kudy se myši nejvíc pohybují.

Prodávají se hotové specializované návnady na hlodavce nebo se pokládají výše zmíněné oblíbené potraviny myší. Podle toho se pak nasadí vhodný typ jedové nástrahy. 

To ale bývá při profesionálním zásahu logisticky obtížné, protože deratizační firma pak musí na místo přijet víckrát. Zásah je proto dražší, což zákazníci většinou nechtějí zaplatit. Navíc v minulosti si deratizační firmy míchaly vlastní směsi z potravin a deratizačních koncentrátů, zatímco dnes se používají hotové jedové nástrahy, takže variabilita je mnohem nižší.

Proto v praxi firmy při deratizačním zákroku obvykle provedou monitoring prostoru a stop po hlodavcích, aby zjistily, kde se myši v budově nalézají a kudy do ní vstupují, a poté v objektu rovnou rozmístí deratizační staničky s nástrahami. 

Správný postup, tedy rozmístění monitorovacích návnad, se nejčastěji provádí v provozech velkých potravinářských firem, obchodních řetězců a jejich dodavatelů, které musí splňovat náročné hygienické a bezpečnostní standardy. 

Návnady se ukládají do deratizačních stanic. Při tom skvěle poslouží chytré staničky, které díky napojení na internet a mobilní aplikaci zaznamenávají vstupy a pohyb hlodavců a v online portálu pak lze sledovat historii aktivity hlodavců v minulosti v různých vizualizacích detailních dat. 

Likvidace myší jedy

K samotné likvidaci myší se nejčastěji používají různé jedové nástrahy. Liší se formou, účinnou látkou a nosičem, respektive směsí, která láká hlodavce k pozření a také má zakrýt pach jedu. 

Z forem jedových nástrah myši preferují zrní, respektive obilí namořené toxickou účinnou látkou. Nevýhodou ale je, že zrno odnášejí do svých hnízd a tím ho roznášejí po prostoru. 

Další oblíbenou formou je měkká pasta v sáčcích, které hlodavci snadno prokousnou. 

Používají se také granule a voskové bloky. 

Specifikem je pak pěna Racumin, která se stříká do otvorů, jimiž myši prolézají. Otvor ale musí zůstat částečně otevřen. Myši se o pěnu otřou a při olizování ji pak pozřou. Racumin byl původně určen hlavně na myši, které se častěji čistí tímto způsobem. Velice účinný je ale i na potkany a krysy. 

K nástrahám se někdy přidávají pro zvýšení atraktivity a větší pravděpodobnosti přilákání myší například oříšky, čokoláda nebo olej, třeba od sardinek. 

Různé typy účinných látek

Nejčastěji se používají rodenticidy s účinnou látkou typu antikoagulant, které snižují srážlivost krve, a otrávení hlodavci tak postupně slábnou, až za několik dnů uhynou na vnitřní krvácení. Díky tomu, že nehynou hned, nemají opatrní hlodavci strach nástrahy konzumovat. 

V rodenticidech je v Česku povoleno osm antikoagulačních účinných látek. Používá se ale zejména pět z nich, které se označují jako tzv. druhá generace: 

• antikoagulanty multi-feed (bromadiolon a difenakum), kdy hlodavci hynou po konzumaci několika málo dávek
• a antikoagulanty single-feed (brodifakum, difetialon a flokumafen), kdy hlodavci hynou většinou po konzumaci jedné dávky.

Nejčastěji se používá bromadiolon a brodifakum. 

Problémem je zvyšující se odolnost hlodavců vůči účinnými látkám, která je podmíněná geneticky, respektive mutací genů. 

Míra rezistence je v jednotlivých populacích hlodavců a jednotlivých lokalitách různá. Nelze tedy předem bezpečně říct, kterou účinnou látku použít a kterou ne. Každopádně se doporučuje účinné látky střídat a různě kombinovat. Například přípravek Muskil už v sobě zahrnuje rovnou dvě různé antikoagulační látky.

Víc o rezistenci se dozvíte v rozhovoru s vědcem a odborníkem na deratizaci a dezinsekci Václavem Stejskalem.

Dalším, stále oblíbenějším typem účinné látky proti hlodavcům, je cholekalciferol, což je vitamín D3. Po konzumaci nástrahy hlodavci přestávají přijímat potravu a postupně hynou. 

Cholekalciferol obsahují například rodenticidy Selontra a Harmonix. Jsou dražší, ale hlodavci snědí přibližně o polovinu nástrahy méně než v případě rodenticidů na bázi antikoagulantů, což kompenzuje vyšší cenu. 

Je pravděpodobné, že se přípravky s cholekalciferolem budou používat stále více, protože úřady EU pravidelně vyhodnocují, jestli existuje účinná alternativa vedle antikoagulantů, které jsou nyní fakticky povolené už jen na výjimku. Proto se tak stále vznáší riziko, že bude většina rodenticidů zakázána.

Profesionální vs amatérské nástrahy

Rodenticidy s antikoagulanty se také dělí na dvě skupiny podle toho, kdo je smí používat:

• Neodborná veřejnost smí nakupovat jen balení nástrah o hmotnosti do 150 g (voskové bloky do 300 g) a s nižší koncentrací účinné látky než 30 ppm,
• zatímco profesionálové s osvědčením o odborné způsobilosti k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace můžou používat i přípravky s koncentrací účinné látky až 50 ppm a hmotností balení i v desítkách kilogramů. 

Proto profesionální zboží na našem e-shopu mohou vložit do košíku jen registrovaní uživatelé, kteří nám poslali digitální kopii svého odborného osvědčení. Neodborná veřejnost pak vidí cenu jen u volně prodejného zboží a jen to si může zakoupit. 

Uložení nástrah do stanic

Nástrahy na myši se ukládají do deratizačních stanic, aby se minimalizovalo riziko pozření jedu lidmi, zejména dětmi a také necílovými zvířaty. 

Používají se nejčastěji menší plastové staničky od firmy Derpol, Bell Protecta RTU nebo univerzální staničky, která mají zvýšené vypouklé víko, a lze tak do nich umístit jak nástrahu, tak past.

Stále častěji se ve větších provozech, zejména firem z potravinářského sektoru, umísťují i chytré stanice a pasti napojené na internet. Díky nim lze značně zkrátit deratizační kontroly. 

Na deratizační stanice se lepí výstražné nálepky, na které se uvádí účinná látka, kontakt na deratizační firmu a další informace. 

Množství položené nástrahy na jednu staničku a rozmístění stanic, stejně jako kontroly nástrah a povolené prostředí pro použití rodenticidu se u jednotlivých přípravků liší a provádí se podle etiket na výrobcích. 

Po skončení deratizačního zákroku je třeba odstranit staničky, nástrahy a uhynulé myši, prostory očistit od myšího trusu a vydezinfikovat. 

Zvlášť pokud se hlodavci v místě neobjevili poprvé, je vhodné v lokalitě nechat pro následnou kontrolu staničky s neotrávenými návnadami. 

Další způsoby likvidace myší – pasti, živolovky, plašiče

Další způsobem, jak se zbavit hlodavců, je nastražení mechanických pastí. Na myši se používají menší varianty než na potkany či krysy, zejména Mini-Rex a Derpol. Ukládají se do ochranných boxů, aby nedošlo ke zranění lidí nebo domácích zvířat. 

Pasti se používají obvykle v domácnostech a dalších místech, kde je nízký výskyt hlodavců, ale také v některých firemních provozech s vyšším výskytem a přísnějšími hygienickými pravidly, zejména v potravinářství a farmacii. Tam se často obávají, aby hlodavci neroznesli jed a nekontaminovali výrobky.

Do pastí se dávají hotové návnady nebo výše zmíněné oblíbené potraviny myší, jako jsou obiloviny, semena, oříšky, ovoce, sýry, čokoláda atd. 

Dříve se používaly také lepicí pasti, které jsou ale v Česku a také řadě dalších zemí kvůli "nehumánní" smrti hlodavců zakázané. 

Další variantou pastí jsou živolovky. Zvíře do nich vstoupí a vstupní můstek se zaklopí, takže se už hlodavec nedostane ven. Používají se v případech, kdy není cílem myš usmrtit, ale odnést ji do přírody a zbavit se jí živé. 

V boji proti myším se nasazují také elektronické plašiče, a to v “tiché” i “slyšitelné” variantě. Slyšitelné varianty nejsou vhodné do trvale obydlených prostor. 
 

Autor: Radek Novotný
Foto: Canva
Datum vydání: 28. 4. 2024