Potkani: co všechno umí, jak se jich zbavit a jakou roli v tom hraje Maggi a ryby

Potkan je nesmírně opatrný, vynalézavý a přizpůsobivý tvor. Díky tomu se tento škodlivý hlodavec rozšířil téměř po celém světě. Řada lidí netuší, že v našich zeměpisných šířkách prakticky vytlačil krysy, které se často zaměňují právě s potkany. Ti dnes patří k největším “zaměstnavatelům” deratizačních firem. Zbavit se potkanů je složitá disciplína, proto se lidé na tyto služby často obrací. Výhodou profesionálních deratizátorů je mimo jiné to, že můžou používat nástrahy s vyšší koncentrací jedu, respektive účinné látky. 

V tomto článku popíšeme, jak potkani žijí, kde a kdy jsou nejaktivnější, čím škodí a jaké přípravky a finty na ně platí.

Stručný obsah článku: 

1. Čím potkani škodí
2. Jak se potkani množí, co žerou a co všechno umí
3. Hlavní sezóna potkanů
4. Jak zakročit proti potkanům
5. Jedové nástrahy na potkany a hlavní účinné látky
6. Další účinné látky v nástrahách
7. Formy rodenticidů a v čem se liší
8. Deratizační stanice
9. Další možnosti boje proti potkanům

Čím potkani škodí

Potkani (a vlastně hlodavci obecně) škodí na několika frontách: 

• Často ničí zásoby jídla v domácnostech, obchodech nebo na farmách, kde žerou a okusují skladované obiloviny, krmiva nebo potraviny (množství sežrané potravy se liší podle kalorické hodnoty, v případě obilovin snědí potkani cca 10 kg za rok). Zároveň je kontaminují trusem (několik desítek kusů trusu denně), močí či chlupy. Tím je poškozují a znehodnocují. Takto zničí až 10krát více potravy než sami zkonzumují. 
• Potkani také poškozují obaly, technické zařízení (včetně překousání elektrických kabelů a drátů) a budovy, například rozkousáním izolace stěn.
• Kontaminace potravin a prostředí je nebezpečná hlavně proto, že potkani přenášejí řadu patogenů, a tím šíří například salmonelózu, leptospirózu, toxoplazmózu, skvrnitý tyfus a další nemoci. To už dnes sice není tak časté jako v minulosti, stále je ale riziko přenosu chorob značné.
• V zemědělských provozech také běhající potkani narušují klid zvířat, která tak nemají čas odpočívat, a proto dávají méně mléka a pomaleji přibývají na váze.
• Zejména ve městech pak hlodavci způsobují často až panický stres lidem.

Jak se potkani množí, co žerou a co všechno umí

• Potkani se rychle množí, a pokud nejsou pod kontrolou, existuje vysoké riziko přemnožení. Páří se několikrát ročně, březost trvá kolem 3 týdnů a v jednom vrhu mívají mezi 5 a 10 mláďaty, někdy jich může být až 15. Mladé samice mohou zabřeznout ve věku cca 2 až 3 měsíců. Potkani žijou přibližně 2 až 3 roky. 
• Žijou ve skupinách s pevnou hierarchií. Jsou to převážně noční tvorové, kteří v noci aktivně hledají potravu. 
• Jsou všežravci, kteří hromadí zásoby potravin. Značnou část jídelníčku tvoří obiloviny, semena a zelenina, žerou ale také hojně maso a vejce. Pokud potkanům schází potrava, napadnou i zvíře přibližně do velikosti králíka. 
• Potkani si vyhrabávají nory, a to jak v přírodě, tak v budovách – v jejich stěnách či izolacích. Jelikož umí dobře plavat, vyskytují se hojně v okolí vod a v kanalizacích, ale také v blízkosti smetišť, v domech, sklepích, skladech, silech atd. Jsou to synantropní živočichové, takže žijou nejčastěji v blízkosti člověka. Zejména v posledních desítkách let k tomu přispívá to, že lidé vyhazujou do popelnic a kontejnerů na odpad stále více potravin a také nechávají nádoby na odpadky otevřené. Zejména na sídlištích jsou zbytky jídla často rozházené kolem popelnic. Tím lidé potkanům značně usnadňujou hledání potravy a lákají je ke svým příbytkům.

Vyhozené jídlo kolem popelnic zejména na sídlištích často láká potkany na svačinku.  

• Potkani umí slušně hrabat a mají výborný čich. Snadno se tak prohrabávají z venku do skladů, zejména zemědělských podniků, které nemívají zděné základy. Do not jim také hraje současný typ výstavby budov, které mívají izolaci z polystyrenu nebo minerální vaty, což je ideální prostředí pro vytváření skrytých hnízd. 
• Potkani jsou velice inteligentní a opatrní živočichové. Je pro ně typické neofobické chování – jsou nedůvěřiví vůči nové potravě (včetně rodenticidů, tedy jedových nástrah na hlodavce) a neznámým věcem (včetně pastí a deratizačních staniček na nástrahu), které objeví. To značně komplikuje jejich hubení. Proto se k hubení potkanů používají převážně nástrahy s účinnými látkami ze skupiny antikoagulantů, které narušují srážlivost krve a způsobují pozvolné vnitřní krvácení hlodavců. Ti proto nehynou hned po pozření smrtelné dávky, ale přibližně za 3 až 10 dnů (blíž viz dále). 

Hlavní sezóna potkanů

Potkani mají hlavní sezónu, kdy bývají nejaktivnější a nejvíc na očích, na jaře kolem března a dubna, když se kolonie množí, a pak na podzim, kdy se stahují z venkovního prostředí do budov. 

Letos byly zatím prodeje rodenticidů ve společnosti DDD Servis, která je největším českým distributorem a prodejcem profesionálních přípravků pro deratizaci, dezinfekci a dezinsekci, obzvlášť silné nyní na podzim. V říjnu dosáhly prodeje některých variant rodenticidů značek Hubex a Ratimor téměř dvojnásobku oproti jaru a trojnásobku oproti létu. 

Množení potkanů v posledních letech nahrává teplejší klima a zároveň to, že obce méně investují do provádění plošných deratizací. “Také podle mě trochu chybí koordinace při plošných akcích. Konkrétně ve větších městech by měly hygienické stanice nařídit, aby se deratizace provedly souběžně v kanalizacích, větších fabrikách, obchodech a dalších budovách. Teď se to děje více méně náhodně – provádí se plošná deratizace, ale už to nekoresponduje s těmi dalšími částmi,” říká Jan Plachý, odborník ze společnosti DDD Servis. 

“Zároveň je trochu nešťastné, že se na plošné akce dělají výběrová řízení, kde rozhoduje cena. To nedává příliš smysl, protože nikdo předem přesně neví, jaký je výskyt hlodavců, dokud si neudělá průzkum. Podle toho se pak odvíjí množství zásahů, použitých rodenticidů a další. Také si myslím, že by bylo lepší, kdyby plošné zásahy prováděla jedna firma po delší časové období. Většinou se výběrová řízení dělají po dvou letech, ale když jedna firma působí na určitém místě delší dobu, už má přehled o výskytu hlodavců, krizových místech a čím se daří potkany v lokalitě hubit,” popisuje Jan Plachý. 

Jak zakročit proti potkanům

• Základem deratizace je prevence – vyhazovat co nejméně potravin, nenechávat je volně ležet, zajistit jejich správné skladování, zavírat popelnice a víka na kontejnerech a také pravidelný úklid.
• Dále je možno provést drobné stavební úpravy, které zabrání proniknutí hlodavců do objektů, například zakrýt a utěsnit různé mezery a štěrbiny, kudy můžou vstupovat do budovy. 
• Také je důležité sledovat případný výskyt hlodavců. Příznakem je trus (tmavý, oválný, cca 2 cm dlouhý a 0,5 cm široký), nové nory, stopy po vlečení ocasu na prašných površích nebo stopy po hlodání. 
• Pokud se v místě nacházejí stopy po potkanech, je třeba provést detailnější monitoring, kudy se hlodavci pohybují a kde mají hnízda. Ke zpřesnění lze použít netoxické návnady. 
• Po monitoringu výskytu potkanů následuje jejich likvidace. Buď se používají pérové pasti, živolovné pasti, rodenticidy umístěné v deratizačních staničkách a další metody.

Klasické plastové nebo kovové pasti na potkany se používají obvykle v domácnostech a v místech, kde je nízký výskyt potkanů, ale také v některých firemních provozech s vyšším výskytem, zejména v potravinářství a farmacii. Tam se často obávají, aby hlodavci neroznesli jed (přestože riziko je minimální, pokud je deratizace provedena profesionální firmou správně). 

• Výhodou pastí je, že zahubí potkany hned, na rozdíl od jedových nástrah, kdy to trvá několik dní, během kterých potkan může dále kontaminovat své okolí a také je víc vidět, protože ztrácí na dynamice pohybu a “úsudku”.
• Do pasti se ukládá netoxická návnada, která hlodavce naláká, past sklapne a usmrtí ho. Pasti musí být správně nastraženy na místech, kde se potkani často pohybují. K vyhledání těchto míst slouží zmíněný monitoring.
• Je také důležité vybrat dostatečně velkou past na potkany, například od firmy Derpol nebo americké společnosti Bell Laboratories. 
• Návnad do pastí je široký výběr, může ale posloužit i běžná potravina. Potkani sežerou prakticky všechno a mají rádi i maso. 
• Pasti i s návadou se doporučuje vkládat do krytu, například Protecta Evo Tunnel, aby neublížily dětem nebo domácím zvířatům. 
• Důležité je používat rukavice, aby potkani necítili z pasti či návnady příliš silně pach člověka. To by je mohlo odradit.
• Dříve se používaly také lepicí pasti, na kterých hlodavci uvízli a po delší době uhynuli. Ty jsou ale v Česku už desítky let zakázané, od roku 2021 dokonce pod pokutou až tři miliony korun, protože se považují za příliš drsný způsob zabití zvířete.

Někdy se používají také živolovné pasti, do kterých se chytí živý škůdce, a pak se vypustí zpátky do přírody.

• Prodává se například kovová živolovka s průhledným víkem nebo celokovová.
• Tuto formu zbavení se potkana používají lidé, kterým se příčí hubení.
• Problémem ale je, jak se pak živého potkana zbavit. Pokud jej člověk neodveze dostatečně daleko, alespoň pár kilometrů, může se opět vrátit do svého původního bydliště. 

Jedové nástrahy na potkany a hlavní účinné látky

Hlavní prostředkem proti potkanům (i jiným škodlivým hlodavcům – hlavně myším a krysám) jsou jedové nástrahy. Liší se formou, jedovatou účinnou látkou a nosičem, respektive směsí, která láká potkany k pozření a také má zakrýt pach jedu. Výrobci mají vlastní tajné recepty na tyto nosiče. Naopak účinné látky musí být známé a schválené. 

Nejčastěji se používají zmíněné antikoagulanty, kdy hlodavci obvykle hynou po několika dnech od první konzumace. Antikoagulační rodenticidy se dělí do dvou generací: 

1. Do první spadají warfarin, kumatetralyl a chlorofacinon. Potkani musí zkonzumovat jed vícekrát, aby byl účinný. Tyto látky se už používají spíš výjimečně.
2. Druhá generace se dělí na tzv. antikoagulanty multi-feed (bromadiolon a difenakum), kdy hlodavci hynou po konzumaci několika málo dávek, a antikoagulanty single-feed (brodifakum, difetialon a flokumafen), kdy hlodavci hynou většinou po konzumaci jedné dávky.

Antikoagulanty obsahuje většina nástrah na hlodavce, jde například o značky Hubex, Ratimor, Norat, Storm, Bonirat, Muskil, Generation, Racumin nebo Brodisan.

Většina deratizátorů je zvyklá používat rodenticidy s bromadiolonem, proto postupně vzniká u hlodavců rezistence na tuto účinnou látku (v EU už je prokázaná; v ČR probíhá výzkum, který ji zatím prokázal u myší, ale z praxe vyplývá, že existuje i u potkanů). Odborníci proto doporučují účinné látky střídat. 

Rodenticidy s antikoagulanty se dělí na dvě skupiny podle toho, kdo je smí používat. Neodborná veřejnost smí nakupovat jen balení nástrah o hmotnosti do 150 g (voskové bloky do 300 g) a s nižší koncentrací účinné látky než 30 ppm, zatímco profesionálové s osvědčením o odborné způsobilosti k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace můžou používat i přípravky s koncentrací účinné látky až 50 ppm a hmotností balení i v desítkách kilogramů.  

Další účinné látky v nástrahách

Řada výrobců se také začala soustředit na další účinné látky mimo skupinu antikoagulantů. Jde zejména cholekalciferol, což je jedna z forem vitamínu D, konkrétně D3. Po konzumaci nástrahy hlodavci přestávají přijímat potravu a postupně hynou. 

Cholekalciferol obsahují například rodenticidy Selontra a Harmonix. Jsou dražší, ale hlodavci snědí nástrahy méně než v případě rodenticidů na bázi antikoagulantů, což kompenzuje vyšší cenu. Vzhledem k vývoji evropské legislativy ohledně deratizace je pravděpodobné, že v budoucnu se bude tato varianta používat stále více. 

Na hraboše se pak používá fosfid zinečnatý a výrobek Stutox, který ale spadá do sféry ochrany rostlin, a uživatel se musí prokázat osvědčením o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin.

Dále existuje účinná látka alfachloralóza, která se ale moc neprosadila. Jedním z důvodů je to, že funguje jen při nižších teplotách. 

Formy rodenticidů a v čem se liší

Co se týče formy rodenticidů, vyrábějí se jako pasty (měkké nástrahy), granule, ATG, pěny, zrní, voskové bloky a zvláštní formu podobnou voskovým blokům mají nástrahy od firmy Hubex.

Obecně platí, že všechny formy rodenticidů na potkany fungují a používají se variabilně podle toho, jak se s nimi deratizátorům pracuje a jak je přijímá ta která kolonie hlodavců. Vedle toho mají různé formy nástrah i svá specifika:

• Voskové bloky jsou tvrdší, odolnější proti vlhkosti a používají se tak hlavně na vlhkých místech a venku.
• Pasty mají měkkou konzistenci a používají se naopak spíš tam, kde je sucho. Tato forma je pro potkany velice atraktivní a v posledních letech se používá stále častěji.
• Zrní se hodí hlavně pro myši a krysy, které se živí víc nemasitou stravou, ale chutná i potkanům. 
• ATG jsou voskové granule, které mají výrazně rostlinné složení (např. mrkev, kterou rodenticidy jinak příliš neobsahují) a jsou určené hlavně pro polní hlodavce – hryzce, hraboše a také myši. 
• Hubex s očky je zase váleček s nástrahou obalený ve folii, který je určený k zavěšení v kanálech. 
• Granule (někdy také označené jako pelety) jsou univerzální – jsou vhodné pro vnitřní i venkovní použití.
• Pěna se obvykle používá jako doplněk k jiným rodenticidům a umísťuje se zejména do děr, kudy hlodavci prolézají. Při tom se zašpiní a při čištění olizováním konzumují toxickou látku. Tato forma pod názvem Racumin je nyní velice populární mezi deratizátory na myši i potkany, přestože obsahuje starší účinnou látku kumatetralyl. 
• Většina deratizátorů má i své zlepšováky, jak “upgradovat” nástrahy, aby hlodavce lákaly co nejvíc. Velice populární je například známá tekutá kořenicí přísada Maggi, často se používá také příchuť ryby třeba s pomocí oleje ze sardinek nebo rybářských návnad. Na krysy pak platí slazení nástrahy například sirupem.
• Dřív se používaly také tekuté jedové nástrahy, které lákaly hlavně krysy žijící v horních patrech budov a na půdách jako zdroj tekutin. Tato forma už není povolená, podobně jako popraš, který se používá jako volně ložená nástraha, jenže rodenticidy musí být až na výjimky schované v připevněných detatizačních staničkách (profesionální firmy můžou také nástrahy ukládat bez použití staniček do kanálů a nor).

Deratizační stanice

Stanice pro uložení nástrahy chrání domácí zvířata nebo děti, aby se nedostaly k jedu a nepozřely ho. Staničky se zamykají na klíček nebo mají skrytý mechanismus otvírání a jsou v nich díry velikosti, kterou potkani nebo myši hravě prolezou, ale kočky či psi se k toxické nástraze nedostanou.

K nejpoužívanějším patří tunelové stanice Derpol a Rateko A a také velice bytelné Bell Protecta LP. Z dalších podobných výrobků jsou k dispozici deratizační boxy Neptuno a UrbanGuard. Mezi levnější a méně používané varianty pak patří deratizační boxy z měkčího plastu (tzv. pokárkáče) a papírové jedové stanice.

Pokud nelze staničky například kvůli izolaci v podlaze přivrtat k zemi, upevňuje se na provázek nebo řetízek k nějakému sloupu či jinému pevnému předmětu v okolí. 

Další možnosti boje proti potkanům

Existují také různé elektrické plašiče či odpuzovače, ať už tiché nebo slyšitelné. Vysílají ultrazvukové frekvence, které jsou pro potkany nepříjemné, a mohou je odpudit.

V továrnách nebo skladových provozech, kde je slyšet mnoho výrazných zvuků najednou, je účinnost plašičů slabší. Dobré účinnosti dosahují například na chatách, kde bývá klid.

V boji s potkany také můžou dobře posloužit predátoři. Kočky a psi nemusí hlodavce vždy přímo ulovit, ale jejich přítomnost potkany odpuzuje.

Nejlepší je využít na potkany i další škodlivé hlodavce kombinace více metod: zejména preventivní opatření, monitoring a následně mechanické pasti, nebo jedové nástrahy ve staničkách, případně i plašiče či domácí zvířata. 

Autor: Radek Novotný
Foto: Canva, autor
Datum vydání: 4. 11. 2024