V. Stejskal (rozhovor – 2. část): V teplejších oblastech se musí obilí víc ošetřovat proti škůdcům, rezistence tam vzniká rychleji

V druhé části profilového rozhovoru jsme s docentem Václavem Stejskalem, předním českým vědcem v oblasti ochrany proti škůdcům, rozebírali dosavadní výsledky evropského výzkumu fungování přípravků proti skladištním škůdcům. Známý odborník z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu také vysvětloval, jak používá při své práci umělou inteligenci.

Rezistence je velké téma nejen u hlodavců (viz první část rozhovoru), ale i v oblasti skladištních škůdců a ochrany rostlin. Pracuje nyní tvé oddělení v rámci této problematiky na nějakém významnějším výzkumném projektu?
Dřív se toto téma docela zanedbávalo, teď existuje několik programů včetně jednoho evropského, jehož jsme součástí. Díváme se na rezistenci skladištích škůdců, což je svázané s postřiky obilí. Zajímá nás srovnání rezistence vůči nejčastěji používaným látkám, tedy fosforovodíku, pirimiphos-methylu jako zástupci organofosfátů a deltamethrinu, což je účinná látka ze skupiny pyrethroidů v K-Obiolu. Jelikož je to evropský projekt, díváme se na vzorky ze zemí od Itálie a Španělska přes Francii nebo Česko po Německo a Polsko. 
Vyplývá z toho, že v Evropě začíná znepokojivě narůstat tolerance škůdců vůči fosforovodíku. I u nás už začínají být části populací škůdců rezistentní. Je to větší procento, než jsme čekali, ale stále najdeme i velmi citlivé populace. Rezistence se dramaticky liší u jednotlivých škůdců. Velká je třeba u korovníka obilního. Neznamená to, že by na něj fosforovodík nefungoval, ale měl by se používat v nejvyšších dávkách, aby ho zahubil. U pilouse nebo lesáka je rezistence mnohem nižší. Pozitivní rovněž je, že alespoň v Česku nebývají populace rezistentní vůči deltamethrinu a pirimiphos-methylu.
Vysokou a častou rezistenci vůči všem třem typům látek ale vykazují populace škůdců z jižní Evropy. Je patrné, že čím je podnebí v oblasti teplejší, tím víc se musí obilí stříkat či fumigovat a rezistence vzniká rychleji. 

Co budou dělat s obilím v jižní Evropě, až tam přestanou tyto látky fungovat?
Součástí zmíněného projektu novIGRain je výroba nového preparátu založeného na s-metoprénu, což je juvenoidní přípravek, který zadržuje líhnutí z vajíček a svlékání jednotlivých stádií larviček, takže zabraňuje dolíhnutí populace do dospělého stádia. Zatímco třeba v Austrálii nebo v Americe se juvenoidy používají na skladištní škůdce už řadu let, tady to je relativně novinka, která by mohla pomoct. Je to ale běh na dlouhou trať. 
Do projektu také vstoupil francouzský výrobce aplikační techniky SOJAM, který vyvíjí speciální aplikátory, aby se nemusely různé přípravky před postřikem míchat v různých dávkách. Místo toho v novém aplikátoru pojedou různé přípravky do trysky jiným kanálem, pod jiným tlakem, s jiným ředidlem a v různých dávkách. Teprve v trysce se to všechno smíchá a pak se to nastříká do obilí. Bude to poměrně sofistikované zařízení.

Jaké další projekty plánuje tvůj tým? 
Naším hlavním tématem je nyní tento evropský projekt ohledně skladištních škůdců a vedle toho pracujeme na rezistenci a genetických mechanismech u hlodavců. Teď doufáme, že dostaneme další podporu na výzkum rezistence u potkanů. Co budeme dělat za dva tři roky ale moc nevíme, protože to vždycky záleží na financování. 

SPECIÁLNÍ UMĚLÁ INTELIGENCE MŮŽE BÝT LEPŠÍ NEŽ SVĚTOVÍ ODBORNÍCI

Veřejnost, firmy, ale i výzkumníci už začínají hojně využívat při své práci umělou inteligenci. Jak je na tom váš ústav a co si o využití AI ve vědě myslíš?
Využíváme ji a jsem si jistý, že v tom leží i budoucnost vědy. Záleží ale na tom, jak se umělá inteligence použije. AI vychází z určité databáze informací a sama se učí. Když má dostatečné množství dat a jde o široká témata, dodává úžasné informace. Na druhou stranu když neví, tak si vymýšlí naprosté hlouposti, takzvaně halucinuje. Psal jsem o tom i článek. Například když člověk zadá umělé inteligenci, ať vytvoří obrázek lesáka skladištního, vypadne z ní obrázek dřevorubce v lesním skladu. To nás entomology dost pobavilo. Proto člověk musí při využívání AI svému oboru dobře rozumět a musí ji stále kontrolovat. Kritické myšlení je a pořád bude naprosto stěžejní.
Existují ale i specializované programy s umělou inteligencí, které jsou vycvičené například na identifikaci škůdců, a ty jsou lepší než nejlepší světoví odborníci. Umělá inteligence je zkrátka podobně jako oheň dobrý sluha, ale špatný pán.

Na co konkrétně používáte umělou inteligenci?
Používáme například lepší, placenou verzi umělé inteligence na zpracování dat a vyhodnocování tabulek. Vkládáme do ní velké datové soubory s tabulkami a chceme vytáhnout trendy. Se statistickými soubory umí pracovat skvěle. Co by člověk dělal dny, AI udělá za pár minut. Když dostane přesné zadání, pracuje mnohem rychleji než člověk s využitím jiného softwaru. Přesto pak raději musí výsledky zkontrolovat lidé. 

Václav Stejskal
Vystudoval agronomii se zaměřením na ochranu rostlin na České zemědělské univerzitě v Praze a doktorát má z entomologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Titul docent získal v roce 2022 za práci v oblasti chemické kontroly skladištních škůdců. Je vedoucím týmu Ochrana zásob před skladištními škůdci, který je součástí Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu. 

Autor: Radek Novotný
Foto: archív VS
Datum vydání: 25. 2. 2025